Chtěli jsme ji už dávno, ale čas nazrál až koncem roku 2016. Vlastní povídková soutěž. Protože si myslíme, že všechno se dá dělat jinak. Lépe. Se stejnou myšlenkou ostatně Gorgona vznikla.
Z vlastní zkušenosti víme, že psát zkouší kdekdo. Rádi se podíváme na jakýkoliv rukopis a snažíme se poskytnout autorům konstruktivní zpětnou vazbu. Někdy poděkují, jindy se urazí, ale to je normální. Za pět let fungování Gorgona obdržela doslova stovky textů a hádejte, kolik bylo těch, u kterých jsme začali uvažovat o vydání? Dva. To jen pro představu. Je přirozené, že ne každý může být mistrem pera. Ovšem není nic špatného na tom, když se o to snaží.
Proto jsme v poklidném týdnu mezi vánočními svátky a koncem roku vyhlásili první ročník literární soutěže Tovaryši kalamáře. Smyslem je oslovit již publikující i teprve začínající autory a udělat si trochu přehled o tom, s kým by stálo za to spolupracovat. Zároveň bychom soutěžícím rádi poskytli skutečně smysluplnou zpětnou vazbu a těm nejlepším nabídli před publikováním nadstandardní redakční péči.
Rozmohl se nám tu takový nešvar
Máme totiž za to, že s autory se u nás příliš redakčně nepracuje. Přitom kniha je týmová práce a dobrý autor se bez dobrých redaktorů neobejde. Autoři spoléhající pouze na hodnocení svých známých nebo takzvaných betačtenářů se nikam neposunou. Na zpětné vazbě od angažovaných amatérů není nic špatného, ale autor se musí smířit s tím, že bude právě jen taková – angažovaně amatérská.
Kdo se chce posunout dál, měl by si nechat poradit od lidí, co řemeslu rozumí. Tedy od těch, kteří knihy sami denně redigují, vydávají a prodávají, případně píšou a překládají. Nemáme patent na rozum, ale po nějakých deseti dvaceti letech v branži si člověk řekne, že se nemá za co stydět a pár těch rozumů rozdat může.
Tak trochu jiná soutěž
Několikrát jsme působili v porotě literární soutěže O Dračí řád a byla to velmi zajímavá a z mnoha důvodů milá zkušenost. Současně se nám ale potvrdilo, že nebývá šťastné nechat hodnotit literární práce lidem, kteří se v oboru nepohybují. Nevadí, že úsilí aspirujících autorů posuzuje někdo, kdo sám nikdy nic nepublikoval – špatnou nebo dobrou povídku pozná amatér zpravidla stejně jako profesionál. Ale oba budou mít trochu odlišná hodnotící měřítka. Amatérští porotci totiž často kladou důraz na věci, které pro profesionála roli nehrají.
Proto jsme před rokem začali pracovat na konceptu Tovaryšů kalamáře. V naší soutěži nehodláme diktovat minimální ani maximalní rozsah povídky, protože povídka je povídka. Stejně tak nám je jedno, jestli pošlete jednu nebo osmnáct, to už ponecháme na vaší soudnosti. Ani nelpíme na anonymitě soutěžících, protože pro nás není důležité, kdo je pod textem podepsaný, zajímá nás jen jeho literární potenciál a – v ideálním případě – kvality.
Žádný učený z nebe nespadl
Téma prvního ročníku naší soutěže – alternativní dějiny – nabízí nepřeberné množství námětů a žánrového uchopení. Víte třeba o nějaké dějinné události, která proběhla s použitím magie? Výborně. Nebo tušíte, co se stane v budoucnosti, pokud bude současnost vypadat tak, jak vypadá? Skvěle. A co steampunk? Opravdu se musí vždy odehrávat ve viktoriánském Londýně? Sami dobře víme, že pára syčí stejně dobře v jihovýchodní Asii nebo v Jižním oceánu…
Popusťte uzdu své fantazii, zapomeňte na to, co už napsali jiní, a nebojte se experimentovat. Tovaryšům nikdo hlavu neutrhne a kdo ví, možná se z nich časem stanou mistři. ■
